Jeden z posledních rájů světa, floridský národní park Everglades, je turisty hojně navštěvovanou destinací. Prehistoricky vyhlížející krajina udivuje svým tvárněním, zeměpisnou výškou, faunou, flórou. Představuje pozůstatek doby ledové.

Při současných archeologických výzkumech bylo zjištěno, že pod stromovými ostrovy jsou docela obyčejná smetiště: hromady kostí, zbytků jídla, uhlíky, střepy i nástroje, ovšem lidských společenstev, která tu žila asi tak před pěti tisíci let.

Fauna

To jsou předně aligátoři, kaguáři a komáři. První jmenovaní jsou symbolem destinace, druzí se tam vyskytují při vší své vzácnosti v poměrně hojné míře. A komáři jsou spolehlivě nejrozšířenější živočišný druh této mokřadní oblasti.

• Přečtětě si také zajímavý článek na portálu Amerika.cz o Everglades. 

Nejsou to ovšem jediní z živočišné říše, Uvádí se, že zde žije více než 350 druhů ptáků, na 300 druhů ryb, 40 druhů savců a okolo 50 druhů plazů. Aligátorů žije v mokřadech nespočet. Aligátor severoamerický má velké, tmavé, silné tělo se silnými končetinami, širokou hlavou a velice silným ocasem. Samci těchto aligátorů dosahují délky přes pět metrů. Aligátoři netečně leží i na okrajích některých turistických cest, fotografování a zájem turistů je nijak nevyvádí z míry.

• Chcete vidět aligátory? Vydejte se v parku hlavně po Anhinga Trail.

V národním parku Everglades se dobře žije i jinému kultovnímu zvířeti severní Ameriky – kaguárům. Kaguár, čili puma americká, je největší kočkovitá šelma severní Ameriky. Velikostí je srovnatelná s levhartem. Brakické vody svědčí dalšímu exotickému zvířeti – kapustňáku floridskému.

Je to obrovský vodní savec, někdy lidově zvaný mořská kráva. Dosahuje skoro pěti metrů. Dříve byl loven pro olej a maso, ale nyní je chráněný zákonem. Lov nebo odchyt jakéhokoliv zvířete je ostatně zakázán na celém území parku.

Při procházkách parkem se návštěvníci těší z nebojácných šedých veverek nebo z mývalů a vačic. Při vyjížďkách na lodích je možno pozorovat bezpočet vodních ptáků, vážek a motýlů. Vzácně utvářený ekosystém skýtá dobré podmínky pro život želv.

S trochou nadsázky lze ovšem říci, že nejrozšířenějším živočichem národního parku Everglades je komár. Mělká voda a mokřady jsou ideální líhní. Komárů je v oblasti méně v zimních měsících, ale i tehdy budou notně trápit. Proto se musí turista dobře vybavit repelentem.

Flóra

Národní park Everglades tvoří jedinečný mokřadní ekosystém na území s vápencovým podložím a brakickou vodou v místech, kde se široká delta řeky Pahayokee mísí se slanou vodou. Zdejší mandrovníkový les je rozlohou největší na západní polokouli. Jedná se ovšem už jen o asi čtvrtinu původní rozlohy floridských mokřadů. V minulosti byly vysoušeny, aby lidé získali zemědělskou půdu nebo podloží pod železnici. Tam, kde pevnina zasahuje do řeky, rostou palmy, mařice a lekníny, směrem na souš je vegetace tvořena mahagonovými stromy a borovicemi.

Samotná řeka Pahayokee je hluboká maximálně 15 centimetrů, ale široká až 80 kilometrů. V překladu její název znamená „řeka trávy“, a tak je často nazývána i v turistických průvodcích. V oblasti, kde řeka vtéká do Atlantského oceánu, je zeměpisná výška tak malá, že místy dosahuje záporných hodnot – je pod hladinou moře, v nejvyšších bodech jen 2,4 metrů nad mořem.

Uprostřed řeky Pahayokee jsou malé ostrůvky hustě porostlé vysokokmennými tropickými stromy.  Příčiny jejich vzniku byly dlouho neznámé, proto si v místním dialektu vysloužily onačení „hammocks“, v překladu „kopečky či vršky nejasného původu“. Stromové ostrovy se rozkládají na relativně méně vlhkých vyvýšeninách, které obvykle sahají jen do jednoho metru nad řekou.

Jsou tvořeny nesourodým společenstvem tropických stromů rostoucích do asi dvacetimetrové výšky. Stromové ostrovy tvoří například mahagon, březule či zlatopod, ale i stromy známé z chladnějšího klimatu, například duby, javory a břestovce. Z nich vyrůstají různé epifyty (rostliny hostující na dřevě) a liány. Parter tvoří kapradiny. Více do vnitrozemí rostou cypřiše a borovice.

V parku roste na ploše 610 684 hektarů přibližně tisíc druhů rostlin. Návštěvníci je mohou pozorovat, fotit, filmovat, či kreslit. Není však možno nějaké si odnést: sběr rostlin je zde zakázán. K prohlídkám slouží mnoho turistických cest, ovšem není nutno pohybovat se jen po nich. Flóru parku si lze prohlédnout také z lodi, například z kanoe.